kovářský kurz - vykovej si nůž

Koupila jsem jako dárek pro manžela a bratra a oba si to užili a líbilo se jim to. Jeli jsme na kurz přes celou republiku z jižních Čech, takže to pro nás byl hezký výlet. Děkujeme i za fotky a videa.

Kurz jsem dala příteli ke třicetinám a byl nadšený. Nejen že si mohl osahat co taková výroba obnáší opravdu od začátku až do konce, ale navíc má teď super nový nůž na steaky. Já jako doprovod jsem se nenudila i navzdory nepřízni počasí, celý proces je zajímavý a se ženou pana kováře se super povídá. Dokreslením pohodové atmosféry je pak jejich umazlený pejsek, který sleduje kování s vámi a zajistí vám dávku serotoninu na celý den. Děkujeme :)

Kurz jsem koupila manželovi k narozeninám. Kdo bude druhou osobou, která si nůž vykove, bylo ve hvězdách. Ke kováři a jeho milé ženě jsme jeli celá rodina. Po prvních otázkách staršího syna (13) už bylo jasno, bude to on, kdo si spolu s tatínkem odveze vlastnoručně vykovaný nůž keltského typu. Kovář Ondra vše srozumitelně vysvětloval, byl neuvěřitelně trpělivý a milý. Manžela i syna provedl celým procesem tvorby s naprostou lehkostí. Oba si vyzkoušeli mnoho nástrojů a strojů, které jsou potřeba pro černé řemeslo - od kladiva, přes buchar až po brusku. Celý proces dokumentovala Alča, kovářova žena, a já sama. Vydržela jsem s mladším synem sledovat celý proces. Bylo fascinující vidět, jak z kusu železa vzniká funkční nástroj. Na tento den jsme se všichni moc těšili a naše představy byly dalece překonány. Dokonce i mladší syn se nakonec odhodlal a několikrát si kladivem bouchl do rozžhaveného kusu železa. Kurz se nám moc líbil. Nejen, že si člověk na vlastní kůži vyzkouší, jak náročná je to práce, ale zároveň zjistí, že bušení kladivem může být i bezvadný relax. Pokud chce někdo pořídit originální dárek nebo si prostě jen zkusit něco, k čemu se běžně nedostane, je tento kovářský kurz skvělou volbou. A propos, už jste v Šonově přemýšleli, co by si lidé mohli vykovat dalšího v případě, že by se k vám vrátili na návštěvu do vaší krásné kovárny? :-D Ještě jednou děkujeme za krásný den.

Kurzu jsem se zúčastnil se svým desetiletým synem. O tom, že budeme kovat vlastní nůž se dozvěděl den předem. Ráno vstával plný očekávání. Po pravdě řečeno, možná jsem se těšil více než on, takže cestou jsem začal mít obavy, že naše velká očekávání že nenaplní. Co když ho to po čase začne nudit? Co když nebude dost času a kovář nakonec vše udělá za nás? Co když si nakonec jen párkrát praští kladivem a hotovo? Pak jsme s malým zpožděním dorazily do kovárny. Obavy se rozplynuly během pár minut. Ondra Klír nás provedl kovárnou a už jsme zatápěli ve výhni. Pak už jsme se střídali u kovadliny a dopoledne uteklo jak nic. Vše ve velice přátelském duchu a se spoustou trpělivosti a respektu k naší přirozené nezkušenosti a přáním. Odpoledne uběhlo ve stejném duchu. Při odjezdu jsme neopouštěli pouze kovářský kurz. Nechali jsme za sebou ojedinělé přátelské prostředí, do kterého bych se rád někdy v budoucnu vrátil. Málo kdy se romantické představy a vysoká očekávání naplní. V našem případě byla tento den překonána. Takže na ten den v kovárně budeme mít se synem krásné společné vzpomínky.